zámek Bolechovice

klik

Hlavní stránka


Žehartové z Nasevrk - měli stejného předka jako Vojkovští z Milhostic a používali tak i stejného erbu Bedřichovští z Lomné Kolovratové Karvinští z Karviné
zámek Bolechovice
První zmínka o vsi je z roku 1381, kdy zde umírá Markvart z Bolechovic. Další zmínky jsou spojeny se jmény vladyků Fukéřem z Bolechovic / 1423 / , Jindřichem z Bolechovic / 1448 – 1450 / Jindřichem Plockem z Bolechovic. Patrně tento Jindřich je pak roku 1473 uváděn jako purkrabí na Hluboké. V první polovině 16. století je poprvé zmiňována zdejší tvrz, na níž seděl Jan Žehart z Nasevrk – měli stejného předka jako vojkovští z milhostic a používali i stejného erbu. Ten roku 1539 prodává část vsi Janu Snětskému ze Snětu. Majitelé se zde pak v rychlém sledu střídali - 1586 Vilém Bedřichovský z Lomné, 1620 Mariána z Lomné, rozená Vesetská, 1622 její dcera Anna Kateřina Měděncová z Vestce. Od ní kupuje Bolechovice Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat a připojuje je k Uhřicům a tak zdejší tvrz na které panstvo nesídlilo rychle zpustla. Situace se začala lepšit roku 1704, kdy zdejší statek kupuje Tomáš Popovský ze Šarfenbachu, který si zde staví skromné stavení. Skutečný zámek tu ale nechává, na místě bývalé tvrze, vystavět až roku 1775 Jan Karvinský z Karviné. Posledními majiteli zámku před jeho konfiskací byla rodina obchodníka Emanuela Kallberga.V současné době je zámek v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný.


Stručná historie majitelů panství


Kolowratové z Kolowrat

  Nejstarším známým předkem Kolowratů byl Albrecht z Kolowrat, žijící kolem roku 1347. Z jejich erbu se dá usuzovat, že se odštěpili od velkého rodu Janoviců. Albrechtovi potomci, rod dále štěpili a zakládali samostatné odnože, které se nazývaly podle svých rodových sídel. Podle hradu Libštejnu to byli - Libštejnští z Kolowrat, podle hradu Kornhauz/dnes Mšec/ - Kornhauzští z Kolowrat, podle vsi Žehrovice – Žehrovští z Kolowrat, podle tvrze Bezdružic – Bezdružičtí z Kolowrat, podle hradu Nový hrad / dnes Nové hrady / - Novohradští z Kolowrat, podle panství Mašťova – Mašťovští z Kolowrat a konečně podle hradu Krakovec – Krakovští z Kolowrat. V 15. století byli Kolowratové jedním z nejrozšířenějších rodů v Čechách. Dnešních časů se však dožila jen větev Krakovských z Kolowrat. Ostatní větve v průběhu staletí vymírají. Při událostech na Bílé hoře stojí Kolowratové jak na straně českých stavů, tak i na straně katolíků. Např. Václav Mašťovský za svou podporu stavů přichází o polovinu svého majetku, zatímco Albrecht Libštejnský za podporu katolíků výhodně kupuje rychnovské panství. Mezi významné osobnosti Kolowratů patří např. poslední člen libštejnské větve František Antonín, první ministerský předseda Rakouského císařství, ve své době protivník Metternichův. Další významná osobnost pocházela z Krakovské větve, byl jí Norbert Leopold, který se stal kancléřem a důvěrníkem Marie Terezie. Z březnické větve pochází Jan Nepomuk Karel, který byl známý svou dobrosrdečností k prostým lidem a kterého ve svém díle Podhorská vesnice zvěčnila Božena Němcová jako hraběte Březenského. Po roce 1945 byl majetek společně s rychnovským panstvím Kolowratům zabaven. V roce 1948 se Kryštof Kolowrat účastnil protikomunistické demonstrace, byl uvězněn a pak umístěn k pomocným technickým praporům. V roce 1968 emigruje do Rakouska i s celou svojí rodinou. Po roce 1989 byl potomkům rodu navrácen zámek v Rychnově nad Kněžnou.


Karvinští z Karviné

  První zmínka o tomto rodu pochází z roku 1530, kdy na Malých Kunčicích seděl Petr Karvinský z Karviné. Svůj přídomek odvozovali od vsi Karviná nedaleko Českého Těšína ve Slezsku. Do Čech Karvinští přicházejí v 17. století prostřednictvím Jana Jiřího Karvinského, který získává prostřednictvím sňatku s vdovou Lidmilou po Ondřeji Erlovi z Erlštejna Hořelice na Slánsku. Jeho nástupcem zde byl Jan Josef Karvinský, který na Hořelicích roku 1697 opravil kostel a od roku 1713 se stal hejtmanem Slánského kraje. Jeden z jeho třech synů, Václav si vzal za manželku Annu Halánkovou z Hochberku a získává tak statek Kosovu Horu. Roku 1813 byli Karvinští z Karviné povýšeni na svobodné pány a roku 1815 byli zapsáni mezi bavorské svobodné pány.




veškeré vaše názory a připomínky k těmto stránkám prosím pište na můj e-mail: danieldzurny@seznam.cz