zámek Chvaly

klik

Hlavní stránka


Habartové z Hertenberka Čejkové z Olbramovic Vtelenští ze Vtelna Kapr z Kaprštejna

zámek Chvaly zámek Chvaly

  První zmínka o zdejší vsi je z roku 1088. Nachází se v zakládací listině Vyšehradského kláštera, kdy zdejších 6 popluží mělo sloužit k vydržování šesti vyšehradských kanovníků. Vyšehradská kapitula zde ale sama nehospodaří a zdejší statky pronajímá světským osobám. Převážně to byli členové významných pražských rodin - Václav Kříž, Janek Rokycanský – zde je prvně uváděna zdejší tvrz. Počátkem husitské revoluce ves konfiskují Pražané a vkládají ji do majetku kostela sv. Michala v Opatovicích na Novém Městě. V roce 1436 přechází ves i z tvrzí nejdříve do majetku Habarta z Hertenberka, který zde sedí do roku 1462. Dalším majitelem byl od roku 1501 Václav Firšic z Nabdína, po němž následovali Karykové z Řezna. Někdy v této době byla zdejší gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek, který zdědila dcera Mikuláše Karyka Marie, provdaná za hejtmana Kouřimského kraje Jeronýma Čejku z Olbramovic. V roce 1614 pak Marie prodává Chvaly kupci Eustachu Betengelovi z Neyenperku. Ves drží ale jen krátce a ta přechází do majetku Jiřího Vtelenského ze Vtelna. Jiří se ale aktivně účastní stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 – 1620 a je proto po prohrané bitvě na Bílé hoře odsouzen ke ztrátě majetku. K tomu se tak dostává v roce 1622 císařský rada a místosudí apelačního soudu Jan Daniel Kapr z Kaprštejna. Jan Daniel si ale na koupi Chval musel půjčit od koleje Jezuitů u sv. Klimenta. Velice se tak zadlužil a protože nebyl schopen tento svůj dluh splácet, přechází tak Chvaly v roce 1652 právě do majetku pražských Jezuitů. Jezuité pak zámek přestavěli na řádovou rezidenci. Když pak v roce 1773 císař Josefem II. Jezuitský řád zrušil, Chvaly přecházejí do majetku Zemského studijního a nadačního fondu, v jehož majetku zůstávají až do roku 1848. Od roku 1955 „spravovaly“ hospodářský dvůr se zámkem státní statky Xaverov, které objekt využívaly k ustájení krav. Dnes je celý objekt znovu opraven a je zde umístěn Hotel Chvalská Tvrz.



Stručná historie majitelů panství


Čejkové z Olbramovic


Čejkové z Olbramovic

  První zmínka o tomto rodu pochází z 15. století, kdy se Čejkové oddělili od ostatních vladyckých rodin s přídomkem z Olbramovic. V poměrně krátkém čase se rozrostli do celé řady odnoží, které sídlily v Čechách i na Moravě, na řadě drobných statcích. Jen v Čechéch žilo počátkem 17. století devět rodin Čejků z Olbramovic.Nejzámožnější z nich byla kácovská linie, z které pocházeli bratři, Václav Čejka sedící na Kácově a Jan Čejka na Ratajích. Jan Čejka se po sňatku s uherskou šlechtičnou Voršilou Lorantovou z Inky přestěhoval na Moravu a nastoupil zde politickou kariéru. Za stavovského povstání stál na straně rebelů a po prohře na Bílé hoře byl uvězněn na Špilberku. Zde byl odsouzen k smrti, ale na přímluvu přátel mu byl rozsudek změněn na doživotí a později zcela zrušen. Krátce nato ale Jan Čejka umírá.
  Za Václava Čejky z Olbramovic se Kácov stal střediskem rozsáhlého panství, neboť Václav skupoval okolní statky. V rozšiřování panství pokračoval i Václavův syn Karel Čejka, kterému Kácov patřil od r. 1600 až do pobělohorských konfiskací. Česká část rodu se postupně z pobělohorských persekucí vzpamatovala a roku 1748 získává hraběcí titul. Poslední zmínka o tomto rodu je z 19. století, kdy zchudl a byl vymazán z evidence české šlechty.


veškeré vaše názory a připomínky k těmto stránkám prosím pište na můj e-mail: danieldzurny@seznam.cz