zámek Filipov

klik

Hlavní stránka


Trčkové z Lípy Kolovratové

zámek Filipov zámek Filipov - soukromý archiv

  V místech, kde dnes stojí ves Filipov, se již roku 1368 připomíná dvůr zvaný Šintlochy a náležející k městu Čáslavi a dlouhá staletí není ničím výjimečný. Po třicetileté válce jsou jako majitelé dvora připomínáni Trčkové z Lípy. V roce 1711 jej vlastní klášter ve Žďáře nad Sázavou, který zde vybudoval kapli, ale svého dnešního názvu získává dvůr až v roce 1760, kdy jej získává Filip Krakovský z Kolovrat. Ten si zdejší dvůr a jeho okolí velmi oblíbil, prosadil jeho přejmenování na Filipov a přístavbou křídel ke stávající kapli zde vybudoval barokní zámek. Zámek ale dokončil až jeho syn Leopold, který Filipov přebírá roku 1773. zámek Filipov zámek Filipov - soukromý archiv Leopold zakládá na jižní straně zámku rozsáhlý park, jehož hlavní alej byla vyzdobena alegorickými sochami jednotlivých měsíců. Kolovratové zámek se vsí vlastní až do roku 1818, kdy jej František Xaver prodává maďarskému feudálovi Františku Zichymu. František pak Filipov prodává roku 1831 rytíři Janovi z Eisensteinu. Po něm zde sedí jeho syn Vilém, který umírá roku 1856 a zámek přebírá jeho sestra Emilie, provdaná Boleslavská z Rittersteinu. Za jejího vlastnictví byl v letech 1863 – 1865 barokní zámek přestavěn ve slohu anglické gotiky a stejným způsobem byl upraven i přilehlý dvůr. Plány na přestavbu vypracoval architekt Karel Šel. Přestavbou vznikla bohatě členěná, rozsáhlá budova zámku, který je společně s přilehlými budovami zdoben bohatě zdobenými fasádami, rizality, římsami a pseudogotickými atikami. V roce 1905 přebírá Filipov Emiliin příbuzný, Viktor Kleborn – Eisenstein, jehož rodině zámek náleží až do roku 1945. Po tomto datu byla budova zámku dána do užívání zdejšího dvora. Od sedmdesátých let 20. století převzala objekt Státní knihovna ČSR a umístila zde svůj depozitář. Dnes je zámek v soukromých rukou a je zde umístěn hotel s restaurací.



Stručná historie majitelů panství




Trčkové z Lípy

  První písemné zmínky o této vladycké rodině, sídlící ve východních Čechách, se začínají objevovat počátkem až v 15. století. Během 15. a 16. století se rod rozrostl a některé jeho odnože v době husitství výrazně zbohatly. Roku 1562 jsou Trčkové povýšeni do panského stavu. Na počátku 17. století patří Trčkové k nejbohatším rodům v Českém království. Stavovského povstání se Trčkové aktivně nepodíleli a tak výrazně rozšiřují majetek v pobělohorských konfiskacích. V té době existovala již jen tato odnož Trčků z Lípy, jejímž představitelem byl Jan Rudolf Trčka a jeho žena Marie Magdaléna, rozená z Lobkovic, která podle dobových správ fakticky držela rodinnou pokladnu. Marie Magdalena nakupovala konfiskovaný majetek takovým tempem, že se ji v této činnosti vyrovnal jen Albrecht z Valdštejna. Syn Magdaleny a Jana Rudolfa, Adam Erdmann působí ve Valdštejnově armádě a roku 1634 s ním také v Chebu umírá. Tím prakticky rod Trčků z Lípy vymírá, protože jeho otec umírá v témže roce.


Kolowratové z Kolowrat

  Nejstarším známým předkem Kolowratů byl Albrecht z Kolowrat, žijící kolem roku 1347. Z jejich erbu se dá usuzovat, že se odštěpili od velkého rodu Janoviců. Albrechtovi potomci, rod dále štěpili a zakládali samostatné odnože, které se nazývaly podle svých rodových sídel. Podle hradu Libštejnu to byli - Libštejnští z Kolowrat, podle hradu Kornhauz/dnes Mšec/ - Kornhauzští z Kolowrat, podle vsi Žehrovice – Žehrovští z Kolowrat, podle tvrze Bezdružic – Bezdružičtí z Kolowrat, podle hradu Nový hrad / dnes Nové hrady / - Novohradští z Kolowrat, podle panství Mašťova – Mašťovští z Kolowrat a konečně podle hradu Krakovec – Krakovští z Kolowrat. V 15. století byli Kolowratové jedním z nejrozšířenějších rodů v Čechách. Dnešních časů se však dožila jen větev Krakovských z Kolowrat. Ostatní větve v průběhu staletí vymírají. Při událostech na Bílé hoře stojí Kolowratové jak na straně českých stavů, tak i na straně katolíků. Např. Václav Mašťovský za svou podporu stavů přichází o polovinu svého majetku, zatímco Albrecht Libštejnský za podporu katolíků výhodně kupuje rychnovské panství. Mezi významné osobnosti Kolowratů patří např. poslední člen libštejnské větve František Antonín, první ministerský předseda Rakouského císařství, ve své době protivník Metternichův. Další významná osobnost pocházela z Krakovské větve, byl jí Norbert Leopold, který se stal kancléřem a důvěrníkem Marie Terezie. Z březnické větve pochází Jan Nepomuk Karel, který byl známý svou dobrosrdečností k prostým lidem a kterého ve svém díle Podhorská vesnice zvěčnila Božena Němcová jako hraběte Březenského. Po roce 1945 byl majetek společně s rychnovským panstvím Kolowratům zabaven. V roce 1948 se Kryštof Kolowrat účastnil protikomunistické demonstrace, byl uvězněn a pak umístěn k pomocným technickým praporům. V roce 1968 emigruje do Rakouska i s celou svojí rodinou. Po roce 1989 byl potomkům rodu navrácen zámek v Rychnově nad Kněžnou.


veškeré vaše názory a připomínky k těmto stránkám prosím pište na můj e-mail: danieldzurny@seznam.cz