zámek Hloubětín

klik

Hlavní stránka


Křížovníci s červenou hvězdou

zámek Hloubětín zámek Hloubětín ze vstupní brány
  První písemná zmínka o zdejší vsi je z roku 1207, kdy se připomíná v listině papeže Inocence III. Původně se ves nazývala Hlůpatín, pravděpodobně podle pana Hlúpaty, člena družiny knížete Boleslava I., který zde měl dvorec. Až v průběhu staletí se název ustálil na dnešním – Hloubětín. Jak již jsem se tedy zprvu zmínil, od roku 1207, kdy byla ves prvně připomínána, ji vlastní řád německých rytířů. Byl to původně špitální řád, který poskytoval zdravotní služby poutníkům směřujícím do svaté země. Ovšem po pádu Svaté země a porážce od Turků, se řád vrací do Evropy, reformuje se a soustředí na kolonizaci tehdy ještě neosídlených území. Tehdy také přichází pozvání od Přemysla Otakara I.. První svoji komendu / byla to vlastně kombinace kláštera a vojenského tábora / zakládají ve slezské Opavě. Hloubětín tedy řád vlastní od roku 1207 do roku 1231, kdy vše prodávají vdově po Přemyslu Otakarovi I. , Konstancii Uherské. Ta pak z hloubětínského dvora vytváří ekonomické a hospodářské zázemí pro špitál, který založila se svou dcerou Anežkou / sv. Anežka Česká / při kostele sv. Haštala. Od roku 1237 bylo toto špitální bratrstvo povýšeno na přání Anežky papežem na církevní řád a od roku 1257 se tento řád, po obdržení erbu, nazýval Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou. Tento řád pak vlastní Hloubětín, s malými přestávkami / husitské bouře 1420 - 1437 a stavovské bouře 1618 – 1620 / až do roku 1848. Za celou tuto dobu neexistuje jediná zmínka o existenci zdejší tvrze. Tak až z prodeje v roce 1848 víme, že na místě dnešního zámku stála obytná budova, kterou její nový majitel, JUDr. František Sedláček nechává přestavět na zámek ve stylu tudorovské gotiky. Po Františkovi zámek vlastnil majitel Trojského zámku, velkostatkář Vladimír Židlický. Před II. světovou válkou zámek vlastní židovská obec. Od roku 1969 je v zámku dům pionýrů a od roku 1990 jej vlastní opět židovská obec, která zámek pronajímá soukromému zdravotnickému zařízení.



Stručná historie majitelů panství




Křížovníci s červenou hvězdou

  Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou se vyvinul ze špitálního bratrstva, založeného sv. Anežkou Českou roku 1233 při kostele sv. Haštala v Praze. Na rytířský řád byl povýšen roku 1237 papežem Řehořem IX. Byl to jediný rytířský řád založený v českých zemích. Po svém založení se rozšířil zejména do Polska a Rakouska. Křížovníci sídlili v komendách a v jejich čele stál komtur / komenda je kombinací mnišství a rytířství, obsahuje prvky příznačné pro klášter, ale je opevněná jako hrad /. Hlavní náplní řádu je zakládání a provozování špitálů.




veškeré vaše názory a připomínky k těmto stránkám prosím pište na můj e-mail: danieldzurny@seznam.cz