zámek Hodětice

klik

Hlavní stránka


z Vrtby z Říčan Pachtové z Rájova

  První zmínka o vsi je z roku 1352, kdy se zde připomíná kostel sv. Petra a Pavla. Další zmínka je z roku 1584, kdy se majitelem jedné poloviny vsi stal Jan z Vrtby, který ves roku 1596 scelil, když druhou polovinu vsi kupuje od Heřmana z Říčan. V období stavovského povstání zde sedí Jan Hroznata z Vrtby, jemuž bylo vlastnictví po bitvě na Bílé hoře změněno na manství. Statek pak jeho potomci znovu vykoupili v roce 1651. Dalším známým držitelem vsi byl Jan Oppicius z Ernštejna. V této době se zde uvádí skromné obydlí ze dřeva s šindelovou střechou. Později je statek součástí Osečan ale od roku 1727 je součástí Tloskova. Tehdejší pán na Tloskově Jáchym Pachta z Rájova obnovil zdejší poplužní dvůr a nechává zde postavit menší jednopatrový zámek, jehož přední část je tvořena lihovarem a část zadní sýpkou. Tento objekt později slouží již jen jako obydlí správce statku a od první pozemkové reformy v roce 1926 náleží k místnímu JZD. Nyní je objekt v soukromém vlastnictví a mimo komína bývalého lihovaru panské sídlo zde připomíná jen málo co.

zámek Hodětice



Stručná historie majitelů panství



z Vrtby

  Prvním známým předkem pánů z Vrtby byl Sezima z Krašova, žjící v letech 1268 – 1313. Ten měl syny Sezimu, Buška a Racka. Sezima si vybudoval hrad Vrtba, a jeho potomci se od té doby zvali z Vrtby, Bušek přebírá tvrz Krašov a Racek staví hrad Bělá. Všechna tato sídla se nacházejí severozápadně od Plzně. Rod pánů z Vrtby, který Sezima založil byl dlouho tak bezvýznamný, že se o něm nedochovaly téměř žádné zprávy. Obrat nastává až v období třicetileté války, kdy jeden z jeho potomků, Sezima z Vrtby zavčas přestupuje ke katolické víře a zůstává věren císaři Ferdinandu II a Habsburkům. Za své služby dostává roku 1624 hraběcí titul a výhodnou koupí konfiskátů získává značné jmění. Další významný mezník nastává roku 1690, kdy se Jan Josef z Vrtby s papežským svolením oženil se svou sestřenicí Zuzanou Antonií z Heissensteina a roku 1715 kupuje zámek Konopiště. Jan Josef byl rytířem řádu zlatého rouna a roku 1723 obdržel úřad dědičného pokladníka království Českého. Protože neměl vlastní potomstvo, odkazuje Konopiště roku 1734 synovi svého bratra Františka, Františku Václavovi z Vrtby. Po jeho smrti roku 1762 dědí konopištské panství jeho syn, František Josef z Vrtby. Ten svobodný, nemaje dědiců umírá 27.srpna 1830, jako poslední svého rodu a všechny své statky odkazuje Janu Karlovi knížeti z Lobkovic.

z Říčan

  Předkem pánů z Říčan byl Petr ze Všechrom, který mezi lety 1260 – 1270 nechal vystavět Říčanstý hrad. O hrad přichází během husitských válek. Hrad zůstává neobydlen a v 16. století zcela zpustl. V polovině 14. století se rod dělí rod dělí na několik větví a již koncem tohoto století vlastní např. Průhonice, Hořovice, Švihov, Humpolec atd. Pánové z Říčan byli typickými představiteli renesanční šlechty. Studovali na vysokých školách doma i v cizině a své vzdělání využívaly k uplatnění svých politických ambicí. Zastávali úřady krajských a zemských soudců a hejtmanů. Za stavovského povstání se ovšem někteří členové rodu, jako například Jan Litvín z Říčan, postavil na stranu stavů a dokonce se osobně účastnil defenestrace roku 1618, kdy pomáhal vyhazovat z oken Pražského hradu císařské místodržící Jaroslava Bořitu z Martinic a Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. Za tato svá jednání příchází o své majetky a v některých případech, jsou i uvězněni. Jako třeba Pavel z Říčan, kterému hrozil dokonce trest k smrti, ale byl změněn na šest let žaláře na Zbirohu. Potomci pánů z Říčan si pak postupně získávají důvěru Habsburků, ale počátkem 19. století tento rod vymírá.



Pachtové z Rájova

  Předkem Pachtů z Rájova byl Jan starší Pachta, hejtman panství tloskovského, pocházející z Horšovského Týna. Jeho vnuk Daniel Norbert Pachta, sekretář dvorské komory je roku 1654 povýšen do rytířského stavu. Získal četné statky v Čechách i na Moravě a to především výhodnými koupěmi. Roku 1689 získávají značný majetek dědictvím po nobilitované / zámožné a vlivné / jihlavské rodině Heidlerů z Bukova a získávají právo psát se i z Bukova. Roku 1701 jsou povýšeni do panského stavu a roku 1721 do stavu hraběcího. Úměrně k jejich postavení ve společnosti, rostla i touha po reprezentativních sídlech. Arnošt Josef Pachta nechává postavit barokní zámek v Liblicích, Jan Jáchym Pachta postavil zámek v Liběchově a jeho syn František Josef Pachta nechal postavit zámek v Bezně. Rod v průběhu staletí vlastnil např. Tloskov, Větrný Jeníkov, Šlapanice, Jiříkovice, Beranov, Liběchov, Liblice, Bezno atd. Rod je prokazatelně dodnes žijící.



veškeré vaše názory a připomínky k těmto stránkám prosím pište na můj e-mail: danieldzurny@seznam.cz