zámek Kladno

klik

Hlavní stránka


Kladenští z Kladna Žďárští ze Žďáru z Martinic

zámek Kladno
  Historie Kladna byla od počátku spojena s vladyckým rodem Kladenských z Kladna. První zmínka o vsi pochází z roku 1315. Rod Kladenských se hned od počátku velice rozrostl a tak zde nebudu vyjmenovávat všechny jeho členy. Vzhledem k početnosti rodu byly na Kladně vystavěny tři tvrze, Horní – dnešní zámek, dolní a Vlaškova. zámek Kladno V 15. století se majetek Kladenských soustředil nejprve v rukou Přecha z Kladna a pak jeho syna Zdeňka, kterým ale také celý rod vymírá po meči. Kladno pak přechází díky sňatku sestry Zdeňka z Kladna Marie s Janem Žďárským a rod Žďárských ze Žďáru. Syn Zdeňka Jiří Žďárský nechává v polovině 16. století horní gotickou tvrz přestavět na renesanční zámek. Zámek byl dokončen roku 1566 a z té doby máme i záznam o jeho podobě. Byla to dvoupatrová budova, chráněná mohutnou válcovou věží a hlubokým příkopem s padacím mostem. Roku 1620 se Žďárští sblížili s rodinou Martiniců, když si Florian Jetřich bere Alžbětu, dceru Jaroslava II. Bořity z Martinic. zámek Kladno - soukromý archiv Díky tomuto spojení se majetek rodiny Žďárských po bitvě na Bílé hoře značně rozrostl. Bohužel jeho syn František Adam Eusebius se vzhlédl ve zbožném životě a tak jím roku 1670 rod vymírá. Na kladenském panství nejprve hospodařili Martinicové a od roku 1693 Lamberkové. Lamberkové však panství dlouho neudrželi a tak zadlužené panství roku 1701 prodávají Karel Benedikt a Františka Antonie z Lamberka toskánské vévodkyni Anně Marii Františce. Ta ale Kladno prodává již roku 1705 břevnovsko – broumovskému opatství. V tomto období byl zámek již ve značně zchátralém stavu a tak jej nechal opat Otmar Zinke ve 30. letech 18. století opravit. Opravu proved Ignác Dienzenhofer, který jí dokončil roku 1740. Opevnění bylo zrušeno, příkop zaházen, válcová obraná věž zbourána a s ní i celé jižní křídlo. Od této přestavby slouží zámek již jen jako administrativní budova správy panství. S postupem času, když se Kladno stává průmyslovým centrem a zámek se dostává do středu města, ztrácí zámek na svém významu a roku 1933 byl převeden na město Kladno. Dnes je zde Obecní úřad a okresní muzeum.


Stručná historie majitelů panství




Kladenští z Kladna

  Vladycký rod Kladenských z Kladna sídlil, jak je z názvu patrné, na Kladně a to již počátkem 14. století. Rod se ihned značně rozrostl a tak na Kladně zakládá hned tři tvrze – horní, na jejímž místě stojí dnešní zámek, dolní – přestavěna Žďárskými ze Žďáru na pivovar, který byl v 80. letech 19. století zbořen a třetí tvrz Vlaškovu – zanikla v 15. století. Díky početnosti Kladenských je dnes velmi obtížné sledovat nějakou rodovou linii. Ze zápisu do zemských desek víme, že Kladenští zkupovali vsi kolem Kladna a tak roku 1542 kdy byl zápis učiněn, čítal jejich majetek Kladno se dvěma tvrzemi, 20 okolních vesnic a dvůr v Unhošti. Jak rychle se ale tato rodina rozrostla tak rychle také nastal její konec. Roku 1543 umírá její poslední mužský představitel Zdeněk Kladenský z Kladna.




Žďárští ze Žďáru

  Rytíři Žďárští ze Žďáru pocházejí ze severozápadních Čech, kde vlastnili nejprve gotickou tvrz a pak renesanční zámek ve Žďáru, nedaleko Doupova. Žďárští vzešli z velikého rozrodu Janoviců. První jejich známý předek byl Stanislav ze Žďáru, který je připomínán již roku 1295. Během 14. a 15. století se rod značně rozrostl. Prvním významnějším členem rodu byl Jan Šmikouský ze Žďáru, nejprve jako člen královského vojska bojoval proti husitům, později přechází na jejich stranu a stává se jedním s velitelů radikálních husitů – sirotků. Několik let hájil pevnost Topoľčany. Po návratu do Čech opět mění stranu a přidává se k císaři Zikmundovi. Počínaje Janovými potomky se rod dělí na dvě rodové linie, méně významnou nekatolickou-všetatskou, která dodnes žije v Německu a linii katolickou-středočeskou, která vymřela po meči roku 1670. Významnou událostí pro rod byl sňatek dědičky kladenského panství Maruší Kladenskou z Kladna a Janova vnuka Jana Žďárského díky němuž se rod roku 1543 stává vlastníkem tohoto rozsáhlého panství. Rod Žďárských se díky „sňatkové politice“ svázal s významnými rody / Bořitové z Martinic, Berkové z Dubé, Vratislavové z Mitrovic atd./. Díky tomu se členové rodu uplatňovali na vysokých místech jak na krajské úrovni, tak i v rámci císařství. V 16. století se nejvýznačnějšími členy rodu stali Jiří Žďárský a jeho synovec Ctibor, kteří shromáždili značný majetek a ve své osobě soustředili řadu významných úřadů. Počátkem 17. století založil Florián Žďárský se svou manželkou Kateřinou Reichlovou z Reichu vedle kladenského statku panství Červený Újezd. Toto panství roku 1604 dědí Florian Jetřich, v jehož osobě také vrcholí sláva rodu. Roku 1620 se oženil s dcerou Jaroslava II. Bořity z Martinic Alžbětou, čímž si také zajistil přízeň u císařského dvora. Po Bitvě na Bílé hoře jsou Žďárští povýšeni do panského stavu, dostávají hraběcí titul a některé nové statky. To už se ale nad tímto rodem začala stahovat mračna. Po třicetileté válce byl jediným přeživším členem rodu syn Jetřicha Adam Eusebius, který se ale vzhlédl ve zbožném životě a podpoře katolictví, což ho značně finančně vyčerpávalo, ale hlavně tímto svým přístupem k životu nezajistil rodu dědice a bezdětný umírá roku 1670. Tím vymírá po meči rod Žďárských ze Žďáru.



Bořitové z Martinic

  První zmínka o tomto rodu pochází ze 14. století, kdy se na tvrzi v Martinicích připomíná Beneš z Martinic. Později se rod začal nazývat Bořitové z Martinic, podle asi nejvýraznějšího člena rodu, Bořity z Martinic / 1582 – 1649 /. Přesvědčený odpůrce reformace, odchovanec jezuitů, který na svých panstvích nutil své poddané ke katolické víře. Stal se jedním z místodržících v Českém království a protože i zde postupoval tvrdě proti reformaci, neunikl roku 1618 pražské defenestraci. Vyvázl však bez úhony a utekl do Pasova. Po porážce stavů roku 1620 se vrací do Čech, je císařem povýšen do hraběcího stavu a výhodnými nákupy konfiskátů se dostává k značnému majetku. Martinicové vlastnili v průběhu století např. Smečno /1416–1918/, Okoř, Kladno , Hořovice, Slaný, Lány atd.
  Vymřeli po meči roku 1788 Františkem Karlem z Martinic. Jeho dcera Marie Anna se roku 1791 vdává za hraběte Karla Josefa z Clamu a tak vzniká rod Clam - Martiniců. Clam – Martinicové jsou dodnes prokazatelně žijícím rodem.




veškeré vaše názory a připomínky k těmto stránkám prosím pište na můj e-mail: danieldzurny@seznam.cz