zámek Olešná

klik

Hlavní stránka


Fürstenberkové
zámek Olešná zámek Olešná - sokromý archiv
  První písemná zmínka o zdejší vsi je již z roku 1353, kdy náležela k panství královského hradu Křivoklátu a kdy se ji snažil Karel IV. vyměnit s mansionáři při Svatovítském chrámu na Pražském hradě za jiné zboží. Obchod se ale nevydařil, tak až roku 1478 král Vladislav II. věnuje ves do dědičného užívání svému dvořanu Jiříkovi Bírkovi z Násilé / dříve z Ebersdorfu /. Jiřík se roku 1490 stává purkrabím na hradě Křivoklátě a ve vsi roku 1507 nechává postavit dvůr s tvrzí. Sem na sklonku života přesídlil a psal se po Olešné. Když roku 1510 zemřel, jeho synové ves roku 1530 prodávají Janu Šlovskému ze Šlovic. Jan Šlovský se pak píše z Olešné. Zastával v království řadu významných úřadů, kde si dopomohl k slušnému jmění a mohl tak tvrz v Olešovicích přebudovat na renesanční zámek. Jan umírá roku 1573 a Olešnou dědí rovným dílem jeho synové Jiří a Kryštof. Posledním majitelem z tohoto rodu byl Adam ze Šlovic, který pak ves roku 1616 odkazuje své manželce Kateřině Rozině, rozené z Renšperka. Majitelé se zde pak v rychlém sledu střídali. V letech 1750 – 60, kdy zámek vlastní hraběnka Marie Anna z Mollart, dochází k barokní přestavbě budovy podle vzoru schönnbrunského zámku ve Vídni. V roce 1776 zámek mění majitele, kterým se stává Jan Štěpán Meraviglia Grivelli. I on provedl některé úpravy zámku a jeho okolí. Součástí zámku se stává i nově vzniklá francouzská zahrada z parkem. Roku 1838 získává Olešnou Karel Egon Fürstenberk a připojuje ji ke svému křivoklátskému panství. Od té doby slouží zámecká budova pouze jako ubytovna česáčů a skladiště chmele. Roku 1918 získává Olešnou i se zámkem město Rakovník. Po roce 1948 sloužila budova zámku Strojní a traktorové stanici okresu Rakovník. Dnes je budova zámku nepřístupná a čeká na rekonstrukci.



Stručná historie majitelů panství



Fürstenberkové

  Fürstenbergové pocházejí z rodu hrabat z Urachu. Jejich přímým předkem byl Heinrich I. z Urachu, muž který nesl v bitvě na Moravském poli roku 1278 říšskou standartu. Po svém otci Eginu V. z Urachu získává hrabství Fürstenberk a od krále Rudolfa Habsburského lantkrabství Baar. Do Čech přicházejí v 16. století. Roku 1729 si Vilém Fürstenberk bere Valdštejnovu dceru Marii Annu dědičku křivoklátského panství. Tím i začala éra tohoto rodu na Křivoklátu, která trvala až do roku 1929. Roku 1762 jsou Fürstenbergové povýšeni do knížecího stavu. Křiviklátské panství odkázal Vilém svému druhému synovi Karlu Borromeovi Egonu, který měl za manželku hraběnku Marii Josephu ze Šternberku. Karel byl císařským komořím, tajným radou a v letech 1771 – 1782 zastával úřad nejvyššího purkrabího království Českého. Ke křivoklátskému panství tehdy náležely např. Krušovice, Nižbor, Skřiváň, Podmokly atd. V současné době je hlavou rodu kníže Heinrich Egon Karl narozený roku 1950, ženatý od roku 1976 s princeznou Maxmiliáne zu Windisch – Grätz, se kterou má dva syny.




veškeré vaše názory a připomínky k těmto stránkám prosím pište na můj e-mail: danieldzurny@seznam.cz