zámek Suchdol

klik

Kerunkové z Lomu Budovcové z Budova Tetourové z Tetova Služští z Chlumu

Hlavní stránka


zámek Suchdol
  První zmínka o Suchdole je z 11. století, kdy jej Přemyslovci věnovali benediktýnkám z kláštera sv. Jiří v Praze. Další zmínka je z roku 1403, kdy je zde připomínán Niklin z Ořecha, který ale ves hned roku 1405 prodává Zdeňkovi z Chýně. V obdobý husitských bouří ves náleží snad Pražanům, jako všechny okolní vsi. Písemná zmínka o dalším majiteli je až z roku 1429, kdy se stává ves majetkem purkrabího Pražského hradu Kerunka z Lomu. Jan Kerunek si na místě dnešního zámku vybudoval tvrz, která se prvně zmiňuje počátkem 16. století, kdy se majitelem stává Václav Budovec z Budova. Dalším majitelem je pak Štefan Tetour z Tetova. Tehdy je již při zdejší tvrzi připomínán i poplužní dvůr. Tetourové zde sedí do roku 1557, kdy Štefanovi synové Tobiáš, Jan a Karel prodávají tvrz se dvorem a vsí Ctiborovi Služskému z Chlumu a na Tuchoměřicích. Po Ctiborově smrti roku 1617 se o zboží rozhořely dědické spory a tvrz ze dvorem se tak pomalu zadlužovala a chátrala. V období třicetileté války je celá ves i s tvrzí zničena, když se zde odehrála bitva mezi švédským vojskem a císařskými rejtary. V roce 1648 získává zničenou ves a zpustlý dvůr kancléř knížete Lichtenštejna Jakub Roden z Hyrcenova, který dvůr pronajímá Danielu Štěpánovi Oriesovi na Kolči. Ories dvůr tak zvelebil, že mu Lichtenštejn ještě zůstává dlužen. A tak Suchdol přechází na Oriese, od nějž ji roku 1678 kupuje Jan Kašpar Proy z Kaiselbergu a Findensteinu. V držení tohoto rodu však ves není dlouho a hned následujícího roku přechází do majetku benediktýnského kláštera na Slovanech. Benediktini nejprve pronajímají dvůr Vojtěchovi hraběti ze Šternberka, ale již po čtyřech letech mu jej odebírají a hospodaří zde sami. Benediktini zde pak nechávají v první polovině 18. století vystavět prostý barokní zámek, který byl pak po požáru v roce 1822 obnoven v klasicistním slohu. Po Benediktinech je zde nejprve připomínána rodina Brandejsova, po níž se zdejší statek dnes také jmenuje. Brandejsové zde sedí následujících 30 let. V následujících letech se zde majitelé mění v rychlém sledu. Po roce 1968 je statek ve správě Vysoké školy zemědělské.


Stručná historie majitelů panství




Budovcové z Budova

  První zmínka o tomto vladyckém a nepříliš známém ani významném rodu pochází až z konce 14. století. Do povědomí se Bundovcové z Budova dostávají až díky Václavu Bundovcovi /1551 – 1621 /, který vystudoval v letech 1569 – 1571 universitu ve Wittenbergu a na protestantských universitách v Německu, Nizozemí, Francii a Anglii strávil 12 let. Po ukončení studií cestuje po Evropě a navazuje styky s významnými protestantskými teology své doby. V roce 1577 se stává hofmistrem u císařského vyslance v Cařihradě a po návratu do vlasti působí od roku 1584 jako rada apelačního soudu. Roku 1607 je povýšen do panského stavu a aktivně se podílel na stavovském povstání v řadách českých stavů. Za tento svůj postoj byl po Bílé hoře odsouzen k trestu smrti a 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Ještě v průběhu 17. století rod Bundovců z Budova vymírá.



Tetourové z Tetova


  Tetourové byli původně chudý německý rytířský rod, který se do Čech dostává v polovině 15. století. Nejvýraznějším členem rodu byl Vilém Tetou z Tetova, který vstoupil do služeb rožmberského vojska, kde se vypracoval až na vrchního velitele. Později přešel do služeb Uherského krále Matyáše Korvína. Zde také dosáhl na nejvyšší pocty a roku 1485 mu Matyáš daroval zlínské panství. Vilém se zde usazuje a dokupuje ještě malenovické panství. Daří se mu i jako správci obou panství, stává se jedním ze zemských soudců a Tetourové získávají pevnou pozici mezi nižší moravskou šlechtou. Jeho potomci byli roku 1549 povýšeni do panského stavu Markrabství moravského. Zde se musím zmínit o české větvi tohoto rodu. Erb Tetourů z Tetova byl totiž až do roku 1549 nápadně podobný erbu Vchynkých / Kynských /, jen v opačných barvách. A právě česká větev Tetourů se nechala zlákat Radslavem Vchynským k padělání dokumentů a snaze prokázat společný původ. Důvodem byl panský stav Tetourů. Vchynští totiž, ač bohatý rod, dosud náleželi pouze k nižší šlechtě. Radslav Vchynský tak chtěl využít tísnivých finančních podmínek Tetourů a za meší "poplatek" se chtěl přes tento rod dostat k panskému stavu. Podvod byl sice odhalen, ale Vchynští se od této doby psali z Vchynic a Tetova. V Čechách Tetourové vlastnili např. Vlksice. Obě větve, jak moravská tak česká vymírají koncem 16. století.


Služští z Chlumu

  Tento vladycký rod pocházel z hradu Chlumu nad Převázkou u Mladé Boleslavi. První zmínka o tomto rodu pochází z počátku 15. století, kdy jsou připomínáni bratři Jaroš, Jan a Hynek. Jaroš a Hynek byli v dobách husitských ve službách Pražanů a za tyto své služby obdrželi v roce 1420 obec Makotřasy. V roce 1520 získává Jan Služský z Chlumu Tuchoměřice, které si také nechává zapsat do zemských desek. V průběhu věků drží tento rod např. Psáře, Vodochody, Úholičky, Újezdec, Solopysky atd. Služští z Chlumu nezastávali, až na Václava Služského, který byl pověřen při korunovaci krále Maxmiliána císařem Ferdinandem I. funkcí vachmistra měst pražských, žádnou významnější funkci. Rod vymírá koncem 17. století v osobě Václava Viléma, který krátkou dobu vlastní Tetín.




veškeré vaše názory a připomínky k těmto stránkám prosím pište na můj e-mail: danieldzurny@seznam.cz